Tento článek pro vás připravila Hana Plšková.
Stejně tak, jako se po tisíciletí vyvíjely lidské rasy s různou barvou kůže v závislosti na klimatických podmínkách místa, kde vznikaly, vyvíjela se v závislosti na klimatických podmínkách i zvířata. Tato skutečnost do značné míry určuje i materiály, ze kterých byly zhotovovány oděvy. Srstnatá plemena zvířat, která mají dlouhý a hustý srstnatý pokryv těla, se tedy vyskytují hlavně ve vyšších a chladných oblastech, a produkují jemný, dobře izolující vlas. Lidé, zde žijící, odedávna tuto srst na své oděvy používají. Zvířecích srstí nabízí příroda velké množství, protože na světě žije prozatím mnoho zvířat, která nám mohou svoji srst poskytnout. Mezi nejznámější se řadí srst ovčí, lamí, králičí, psí, ale i yačí, velbloudí atd. V neposlední řadě je to srst kozí, z nichž pochází kašmír a své výsadní postavení zde má mohér. Slovo mohér je arabského původu (mukhayyar) a znamená „nejlepší rouno“. Mohér je vzácná a jedinečná srst, kterou se pyšní pouze koza angorská.
Angorská koza má svůj původ ve střední Anatolii v Turecku na náhorní rovině v regionu Angora. Mohér byl ceněn, pro své nesporné luxusní vlastnosti, již v biblických dobách za doby Mojžíše. Tajemství mohéru bylo v podstatě až do začátku 19. století v Turecku velmi střeženo. Turečtí sultáni dlouho zakazovali vývoz mohérových koz. První pokus o rozšíření angorské kozy mimo oblast jejího původu byl učiněn v 16. století, kdy byl jeden pár angorských koz z Turecka dovezen Václavem V. do Evropy. Chov se neujal, protože angorské kozy jsou velmi náročné na životní podmínky. Až mnohem později v 19. století se velmi pomalu postupně angorské kozy dostávaly do dalších míst světa tam, kde jsou klimatické podmínky podobné jejich domovině.
Srst angorských koz je bílá, vyznačuje se výrazným stříbřitým leskem a hedvábným vzhledem. Vlákno vyniká zejména trvanlivostí a odolností. Dosahuje délky 25-30 cm za rok. Řadí se mezi nejteplejší přírodní vlákna.
Hlavní vlastnosti mohéru jsou:
- Stříbřitý lesk.
- Hedvábný luxusní vzhled.
- Nebarvený přírodní mohér hraje nádhernými barevnými odstíny.
- Jedna z nejdůležitějších kvalit mohéru je schopnost absorbovat barvu a odrážet zářivé neblednoucí barvy.
- Duté vlákno mohéru je na rozdíl od vlny tepelně nevodivé, dokonce i ve vlhkém stavu, a poskytuje dokonalou tepelnou izolaci.
- Mohér je velmi hřejivý a navozuje pocit suchého tepla.
- Má extrémně vysokou odolnost proti opotřebení
- Mohér je nealergický.
- Má malou srážlivost, protože jeho hladké vlákno neplstnatí.
- Mohérové výrobky jsou nemačkavé, pružné, nevytáhnou se a nezplihnou.
- Má vysokou schopnost absorbovat a uvolňovat vlhkost.
- Pokud není vystavený přímému plameni, je mohér nehořlavý.
Údržba je velmi jednoduchá. Mohér se snadno pere. V šamponu, mýdle nebo pracím prostředku dobře uvolňuje nečistotu pouhým vymačkáním. Mohér uschne mnohem rychleji než vlna. Mohér je právem nazýván „diamantem“ mezi textilními vlákny. Srst angorské kozy má velké uplatnění na zahraničním trhu a je velmi ceněnou surovinou.
Mohérové vlákno, získané stříháním angorské kozy se posuzuje podle kvality a rozděluje do tříd dle jemnosti a délky. Nejjemnější vlákno pochází z prvních střiží mláďat a nese označení SFK – super jemné KID vlákno s jemností pod 23µm a FK – jemné KID vlákno s jemností 23 – 27 µm.
Nejjemnější vlákna se používají na výrobu teplého termoprádla a dětských oděvů, další na efektní příze, čepice, svetry a vrchní oděvy. Platí zde pravidlo, že čím dále od těla, tak je možné používat vlákna i hrubší až po deky a koberce. Je tedy výhodou, že lze zpracovat veškerý mohér. Mohér je vzácný materiál právě proto, že chov angorské kozy je poměrně náročný pro její požadavky na životní podmínky. Dokladem je i skutečnost, že angorská koza rodí jednou za rok jen jedno mládě. Vícečetné porody jsou spíše překvapením.
Co lze říci o povaze těchto koz?
Většinou jsou kozy velice zvědavá zvířata a některá i dost přidrzlá. Angorská koza je naopak plachá a opatrná. I když slyší na jméno a různé pokyny, tak si udržuje odstup. Stačí, když kůzleti nasadíte ušní známku, tak si to příkoří pamatuje a dlouho trvá, než začne aspoň částečně věřit. Výjimkou je zvíře uměle dokrmené. To Vás pak pronásleduje kamkoliv.
V ČR bohužel není mnoho míst, které chov angorské kozy umožňují. Chovatel, kromě klimatických podmínek, které jsou v tom místě dány, značně ovlivňuje růst a kvalitu mohéru svým působením na zvířata. Jedná se zejména o krmení, ustájení, sledování zdravotního stavu a neméně důležitý je i režim dne a režim v průběhu celého roku. V žádném případě nesmí být koza angorská chována ve chlívku! I každý sebemenší stres ovlivňuje kvalitu srsti. Mohér je tím kvalitnější, čím kvalitnější jsou podmínky, které zvířata mají. Jinými slovy, spokojená angorská koza má nejkvalitnější mohér. Nesmíme zapomínat, že svoji roli zde hraje i počasí a další aspekty jako je březost, atd.
Je prokázáno, že s věkem zvířat mohér hrubne. Zkušenost však ukázala, že ne vždy je to tak. Mnohdy dojde pravděpodobně vlivem průběhu počasí v roce k tomu, že i starším kusům naroste srst srovnatelná s mláďaty. Nejen kvalita a délka, ale i množství srsti, získané během roku z jednoho zvířete, je v zájmu chovatele. Běžně je výhodné mohér stříhat v délce kolem 12 cm, což je srst, která naroste za cca 6 měsíců. Tato délka se dobře zpracovává na různé příze a ty potom na oděvy, deky apod. Využívá se zde textilních technik, jako je pletení, háčkování, tkaní. Plstit je možné pouze v kombinaci s materiálem, který plstnatí.
Někdy ovšem potřebujeme vlákna delší třeba až 25-30 cm. Potom vybereme jedince, který má předpoklady k tomu, aby takovou srst poskytl, a necháme na něm srst 12 měsíců. Tato srst se používá např. na výrobu vlásků pro realistické (reborn) panenky nebo na oděvní modely, kde potřebujeme celou délku srsti. Není přitom lhostejné, o kterých 12 měsíců se jedná. Srst angorských koz se na jaře samovolně začne uvolňovat. Proto je nutné vystihnout, kdy je potřeba stříhat. Jinak dojde k tomu, že zvířata začnou srst ztrácet na pastvině a ta se jen stěží dá posbírat. Důležité je období březosti a porodu, kdy srst strádá. Tohle chovatel může ovlivnit jen do jisté míry. Lze tudíž říci, že na chovateli záleží, v kterém období zvíře ostříhá, kdy dojde k připouštění, porodu atd.
Z důvodu, že angorská koza v období březosti spotřebovává živiny pro růst plodu, srst roste pomaleji, je výhodné mít v chovu i kastrované samce, kterých se tato problematika netýká. Tihle jedinci mají zpravidla větší rámec, takže i množství srsti je větší a kvalita je vynikající.
Specifikum mohéru je, že díky svým vlastnostem, není tak soudržný jako vlna, proto je mnohem hůře zpracovatelný. Jak ručně, tak i strojně. Ruční zpracování mohéru je činnost časově velmi náročná. Kdo není vybaven vysokou dávkou trpělivosti, většinou to vzdá.
Pokusy o strojní zpracování, které byly u nás učiněny, ukázaly, že zbylé textilní technologie, které jsou ještě k dispozici, nejsou pro mohér vhodné. Strojní zpracování mohéru vyžaduje technologie speciální. Dnes už znovu vstává z popela času možnost strojního zpracování srstí díky třem manufakturám, které vznikly na Slovensku a v ČR. Jejich majitelé se pustili do práce s obdivuhodnou trpělivostí, a poradí si i s takovým vláknem, jako je mohér. Díky za to!
Naopak ruční zpracování mohéru poskytuje možnost, že každý výrobek je vlastně vyroben z pečlivě vybraných vláken. Lidská ruka má větší cit než stroj. Takto se ovšem dá zpracovat jen menší množství.
Všechny výrobky z čistého 100% mohéru vynikají lehkostí, jsou příjemně teplé a velmi trvanlivé. U nás se chovají převážně taková plemena ovcí a koz, kde hlavním produktem je maso a mléko a srst je produktem vedlejším. Z toho je zřejmé, že náklady chovu jdou především na produkci masa a mléka, přičemž na kvalitu srsti není brán zřetel. Tuto lze od chovatelů poměrně snadno získat, protože srst se u nás v současné době průmyslově prakticky nezpracovává. Jinak je tomu u chovu čistě srstnatých plemen, kde veškeré náklady a péče jsou věnovány na získání co nejvyšší kvality srsti, protože zde je srst hlavním produktem. V případě mohéru již v roce 2006 asociace chovatelů angorských koz ve Francii v publikovaném článku uvádí výši nákladů na produkci 1 kg mohéru v částce 30-40 EUR. V současné době jsou již samozřejmě tyto náklady vyšší. Jak již bylo řečeno, mohér je všestranně využitelný materiál a lze na něm uplatnit mnoho způsobů zpracování za pomoci nejrůznějších technik. Pro pohodlí koní se z mohéru dělají např. podbřišníky, protože mohér velmi dobře absorbuje pot.
I když se chovem angorských koz, zpracováním a tvorbou z jejich srsti zabývám téměř 14 let, tak krok po kroku stále objevuji nová a nová tajemství mohéru.
